|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
|
Tradice Českého Meránu
Hrušková, Šárka ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Podnětem k výběru tohoto tématu byl fakt, že jsem nikde nenalezla komplexně zpracovaný přehled místních tradic a zvyků a také to, že zde žiji od narození a tak mám řadu vlastních poznatků, které mohu při zpracování uplatnit. V posledních letech zde dochází ke vzniku nových tradic a částečně také k obnově tradic dřívějších. Cílem práce je zjistit a zaznamenat tradice, které se v oblasti Českého Meránu dodržovaly dříve, ale zejména ty, které se zde objevují dnes. Práce nejprve stručně popisuje oblast Českého Meránu, její přírodní charakteristiku, historii a významné osobnosti, které odtud pocházejí. Dále uvádí konkrétní tradice, které jsou rozděleny do skupin podle svého druhu - od historických tradic vycházejících z lidových a křesťanských svátků, po novodobé tradice. Připomíná také některé zaniklé tradice, které se do dnešní doby nedochovaly. Kromě toho se zmiňuje o místní kronice, která byla významným zdrojem informací. V závěru práce je uveden její možný praktický přínos a využití.
|
|
|
Tradice Českého Meránu
Hrušková, Šárka ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Podnětem k výběru tohoto tématu byl fakt, že jsem nikde nenalezla komplexně zpracovaný přehled místních tradic a zvyků a také to, že zde žiji od narození a tak mám řadu vlastních poznatků, které mohu při zpracování uplatnit. V posledních letech zde dochází ke vzniku nových tradic a částečně také k obnově tradic dřívějších. Cílem práce je zjistit a zaznamenat tradice, které se v oblasti Českého Meránu dodržovaly dříve, ale zejména ty, které se zde objevují dnes. Práce nejprve stručně popisuje oblast Českého Meránu, její přírodní charakteristiku, historii a významné osobnosti, které odtud pocházejí. Dále uvádí konkrétní tradice, které jsou rozděleny do skupin podle svého druhu - od historických tradic vycházejících z lidových a křesťanských svátků, po novodobé tradice. Připomíná také některé zaniklé tradice, které se do dnešní doby nedochovaly. Kromě toho se zmiňuje o místní kronice, která byla významným zdrojem informací. V závěru práce je uveden její možný praktický přínos a využití.
|
|
|
Židovské obyvatelstvo soudního okresu Sedlec a jeho sociální postavení do roku 1945 (se zvláštním zřetelem k roku 1940)
KRUCHŇOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce bylo zpracovat soupis židovského obyvatelstva v soudním okrese Sedlec a pokusit se vytvořit obraz jeho majetnosti. Výchozím pramenem byly evidenční karty z kartotéky židů, které doplnily policejní přihlášky a sčítání lidu z roku 1930. Práce je zasazena do období Protektorátu Čechy a Morava, proto jsem tomuto období věnovala kapitolu, kde mimo jiné vysvětluji pojem "žid" podle Norimberských zákonů. V práci je uveden přehled nařízení, která omezovala svobodu židů, ze kterého vychází pohled na nacistické oklešťování nenáviděné menšiny. Důležitou částí práce je popis fungování Židovské náboženské obce, který dává nahlédnout do organizace života této komunity. Pozornost byla věnována také sociální struktuře včetně dalších faktorů, které ji ovlivňují, proto práce obsahuje kapitolu, která poskytuje pohled na bádání v tomto směru. Součástí je soupis devadesáti čtyř osob židovského vyznání či původu sestavený podle obcí a v nich žijících rodin. Je doplněn textovou částí, ze které vyplývá hmotné a finanční zajištění jednotlivých rodin. Práce je doplněna přílohami: tabulkami a grafy, mapami a v neposlední řadě fotografiemi některých nacisty umučených židů figurujících v sestaveném seznamu.
|
host ::
RSS.